Gustaf Norén a rozhovor z roku 2008...(opět přeložený ze švédštiny)
Co podle tebe způsobuje, že člověk vypadá jako rocková hvězda?
Hodně se jedná o oči, potom můžeš vypadat jak chceš, ale vždycky to budeš mít v očích. Všichni básníci a hudebníci mají to něco ´extra´ v očích, takže to ustojí i v porovnání s modelem.
Kdo byl tvůj vzor, když jsi byl mladší?
The Beatles! Vždycky jsem to bral jako osobní věc, když někdo řekl, že Michael Jackson nebo Guns n´ Roses byli nejlepší. Dokonce si myslím, že je pravda, když řeknu, že britský pop s Oasis se vyvíjel jen jako další přirozený článek z The Beatles.
Co jsi dělal jako dospívající? (13-19 ve Švédsku)
Poflakoval jsem se po venku. Celý čas jsem se jen poflakoval a zlobil. Nejdřív jsme se poflakovali s kolem, pak se skateboardem a potom s mopedem. Sbírali jsme kondomy nebo nedělali vůbec nic.
Povyprávíš nám něco o Borlänge?
Borlänge se stává tím víc nepodstatným čím víc se z něj dostaneš do světa. Je to různými způsoby hrůzostrašné město. Vždy tam bylo příliš mnoho znásilnění a vražd. Skutečně bych se tam teď bál nastěhovat, nechtěl bych, aby tam mé děti vyrůstali. Ale příroda kolem je hrozně krásná, les je modrý! (ä?)
Cítíš se hodně vystresovaný před koncertem?
Ne před tímto koncertem, který nás čeká. Ale jinak cítím opravdu velký nátlak, například před prvními dvěma vystoupeními ve Stockholmu a Göteborgu. Teď tady máme ten stejný přístup jako jsme měli a víme, že funguje. Kdybychom v poslední vteřině něco změnili, pravděpodobně bych znejistěl.
Máte mezi svými písněmi nějaké, které jsou pro publikum jistota a vždycky zapůsobí?
Jo, ´Mexican Hardcore´ z nového alba je taková píseň. ´One Blood´ je taky oblíbená píseň na živo.
S jakou písní jsi nejvíc spokojený?
Vždycky jsou dvě až tři písně se kterými jsi spokojený na každé desce. Možná to ani nemusí být nutně single. Já mám například moc rád ´You can´t steal my love´. Obvykle ji hrajeme na závěr a je hodně speciální. Publiku chceš také něco předat a ne ho jen uspokojit.
Jak by sis přál, aby se lidé cítili po vašem koncertě?
Nevím. Nikdy jsem nebyl na koncertě Mando Diao, to je jen můj sen.
Vyprávěj trochu o písni ´Never Seen The Light Of Day´...
Člověk má k písním vždycky trochu dvouznačný vztah. Stvoří si obraz toho, jak chce, aby píseň vypadala ve své hlavě, ale potom to nikdy není přesně tak, jak si to představoval. Vždycky bude zklamaný. ´Never Seen The Ligh Of Day´ je taková píseň.
O čem je?
Vypráví o incidentu v Borlänge. Byla tam holka, co se dala dohromady s jedním klukem, co nebyl tak úplně nejlepší. Ten kluk a jeho bratr dostali nějaký druh drogové psychózy a začali si myslet, že ta dívka je proti nim, tak ji zamkli ve sklepě a trápili ji. Policie na to přišla po týdnu a bylo to dost blízko toho, kde bydlím. Znám ty kluky, chodili jsme spolu do stejné školy a já jsem to vždycky bral oklikou, když jsem je viděl. Takže můžu říct, že píseň pojednává o dívce ve špatném vztahu, který se zvrtne.
Vy máte velmi otevřené písně...
Rozhodně! (Absolut;-) )Kdyby Johnny Cash býval napsal ´Never Seen The Light Of Day´ byla by víc přímou než naše. My jsme se jen inspirovali tím incidentem.
Myslíš si, že to je ten důvod proč se Mando Diao stalo takovým úspěchem? Protože se s ním člověk může identifikovat?
Snad je i tohle součástí našeho úspěchu. V každém případě jsem si to myslel, když jsem býval mladší.
Žádné komentáře:
Okomentovat