Čas na další Down in the past interview. Mando Diao v roce 2009 před velkým nejen evropským turné. Originál rozhovoru je ze španělského časopisu těsně před MD vystoupením v Barceloně a Madridu. Pro náhodné české čtenáře blogu. Pro zbytek je tady vždy google translator, že?
Znají se od dětství, ze svého rodného města Borlänge, ležícího v kraji Dalarna na západě Švédska. V současné době všichni žijí ve Stockholmu a tady jsme se také sešli těsně předtím než začne jeijich dlouhé evropské turné, které je zanese i do Barcelony a Madridu, konkrétně 1. a 2. Prosince. Mando Diao jsou úžasní kluci, sehraní jako skupina, která drží pospolu.
Když Mando Diao vydalo svojí první desku v roce 2002, tehdejší hudební scéna byla už předávkována celou tou elektronickou hudbou z konce 90 let. Ačkoliv se už pomalu stávala minulostí, v určitém momentu některé skupiny způsobili, aby se kytarovky dostali na vrchol, hlavně skupiny jako White Stripes, Interpol, The Libertines, The D4,...
Gustaf: Pravda je, že jako skupina jsme začali v roce 1997 a v tom momentě všechny bicí části, které jsme nahráli byly elektronické a zněli docela poctivě. Na začátku jsme byli v zajetí módní kultury, poslouchali jsme skupiny jako The Kinks a Small Faces. Během tří let jsme začali hrát po Švédsku a v roce 2001 jsme udělali první mezinárodní koncerty.
To je skoro více než 10 let aktivity. Co dělala skupina jako jste vy, v tak avantgardní značce jako je Mute?
Gustaf: Také jsme se podepsali pod Liars. Hlavní důvod proč jsme nechali EMI, je, že pro nás bylo nemožné mít smlouvu pod naší vlastní značkou. Teď máme naši vlastní značku, Música de la Santa, s distribucí Universalu nebo Islandu, to záleží na zemi.
Tohle všechno ovlivnilo i zvuk skupiny, předtím jste měli lehký dotek soulu nebo garážového rocku a to co děláte teď je trochu víc rytmické, blížící se skoro až k hudbě disco, odvažuju se tvrdit.
Björn: V momentě kdy vzniká píseň, všechno se scrvkává v to mít dobrou melodii, dobrou kompozici. Možná právě teď jsme nejvíc ovlivněni funk, latinskými rytmy a populární hudbou. Vždycky jsme byli popová skupina. CJ: Ano, vždycky jsme měli jako vzor The Beatles například, chtěli jsme být jako oni. Björn: Neuměl bych ti teď říct nějakou garážovou skupinu... Gustaf: Jedna a tatáž píseň múže mít různé formy. Teď máme mnohem širší perspektivu ve chvíli kdy skládáme.
Během vaší kariéry jste pracovali s různými producenty. Jak ve Švédsku, tak i mimo něj...
CJ: Jo, v minulosti jsme pracovali s různými švédskými producenty. Gustaf: Teď pracujeme s producenty latinské hudby a hip-hopu, producenty z jihoamerické scény a něčeho trochu víc moderního v Miami. Baví nás chodit ven a mít to nejlepší z různých rytmů. Björn: Vpodstatě nás nebaví dělat jedno a to samé pořád dokola. Gustaf: Možná jsme stratili spoustu fanoušků z první etapy, ale v každém případě stojí za to vyzkoušet něco nového. Björn: Máš příležitost vyzkoušet něco nového, to je přirozené...s širší inspirací, všechno začíná s dobrou melodií. Gustaf: Během tvorby tohoto alba jsme poslouchali hromadu disco hudby. Dokonce jsme udělali tříminutovou disco verzi. Líbí se nám udržet písničku na 3 minuty.
Jak se tohle projevuje ve chvíli, kdy hrajete naživo?
Björn: Vyrážíme na turné s více hudebníky. Gustaf: Vokální harmonie je velmi důležitá, můžeš snadno nahradit houslový kvartet nebo dechovou sekci. My na to máme pár holek, které dodají tento druh harmonie. Naživo máme víc jazzových a latinských rytmů, proto sebou bereme trumpetisty.
Mando Diao v Barceloně 2009
Dalo by se říct, že teď skládáte více experimentálním způsobem, méně spontanně než když jste začínali?
Gustaf: Když nahráváš nějakou píseň na které pracuješ, mít jasnou představu o celé produkci dělá věci snažší. Na začátku jsme se příliš nezabývali výsledným obrazem, ale teď na všechno myslíme mnohem víc pečlivě. Je to jako ABBA, způsobem, že mít celkovou představu dělá všechno mnohem jasnější. Ačkoliv tohle všechno vyžaduje mnohem komplikovanější provedení.
Věříte, že ve Švédsku je hodně ikon, které ovlivňují globální kulturu?
CJ: Ano, máme ABBU, Ingmara Bergmana... Gustaf: Švédsko pozoruje lidi. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme v tomhle mnohem víc efektivní a snadno se adaptujeme na jiné kultury.
Je mnoho příkladů švédských kapel, které ovlivňují současnou hudbu. Od Refused po Cardigans, od Roxette po The Hives až k Abbě. Být švédem nějakým způsobem pomáhá?
Björn: Obojí. Ano i ne. Výhoda je to ve většině zemí Evropy, v Anglii je to komplikovanějsí, mají velmi silně uzavřený trh. Ale je jasné, že je úžasné vidět, jak je Švédsko oceňováno, co se hudby týče. Možná je to ta tma, co nás nutí zakládat skupiny. CJ: Už jsme měli hodně dobrých skupin v 70 letech: Blue Swede, Abba etc. Mít skupiny jako tyhle, zbytek jde sám od sebe, možná ve Španělsku jsou jiné skupiny, které nějakým způsobem rozvíjí hudební scénu...
Pravda je, že ve španělsku se víc zaměřujeme na folklorní hudbu než na rock a pop. V tomhle smyslu nejmezinárodnější písní je Back is Black od Los Bravos...
Björn: Jo, jasně. Španělsko má silné kořeny v lidové hudbě a hudbě flamenca...
Vždycky jste natáčeli ve Švédsku?
CJ: Druhé album jsme dělali v Anglii. Pravda je, že jsme to tam prožili moc dobře, ale teď máme vlastní studium ve Stockholmu. To dělá věci mnohem jednodušší. Björn: Můžeme se tam vydat kdykoliv se nám zachce. To je to nejlepší, moct se tam kdykoliv stavit.
Už jste byli na turné v Asii, Americe a Evropě. Které prvky, negativní i pozitivní, byste vyzdvihli ze svách koncertů v těchto zemích?
Björn: Amerika je velmi organizovaná v momentě kdy se jedná o hraní a turné. Publikum tam víc reaguje. (Skutečně? Tak to jste asi neviděli tohle video......) Gustaf: V Evropě je to víc jako dívat se na nějaký film, jako jít do kina. CJ: Je to jako ve sportu. Američané, když jsou na stadión, zapojují se do toho. Björn: Anglie je trochu taky taková. Asie je hodně rozdílná oproti ostatním zemím. Gustaf: Čína je něco trochu víc drsného. Björn: Japonsko je hodně jiné než Evropa, vidí věci dřív než se stanou. Ve Španělsku se všeobecně věci opožďují. Festivaly v Japonsku začínají velmi brzo, okolo 11 ráno. Taky můžeš hrát ve dvou jiných městech během jediné noci. Lidi tam chodí sami, aby mohli skupiny poslouchat a vidět. V Evropě je to trochu kombinace všeho. Ve Španělsku a v Japonsku lidi baví bavit se o jídle. CJ: V Japonsku jsou všichni na show připravení, učí se texty, aby mohli zpívat během koncertu.
Líbí se vám zapojit se do výběru skupin, které s vámi hrají?
Björn: Dáváme návrhy. CJ: Někdy potřebujeme pomoc od místních skupin. Björn: Například ve Švédsku jsme dobří kamarádi s Johnossi.
Gustaf Norén ve Španělsku, 2009
Kdo píše texty?
CJ: Gustaf a Björn píšou texty a dávají věci dohromady. Potom se na to všechno mrkneme spolu. Björn: Bavíme se o vymyšlených příbězích, ale taky o příbězích z našeho života, o lidech, které známe. Věci s jakými se lidé můžou identifikovat. CJ: Láska je jedno z hlavních témat. Björn: Naše hlavní idea je pokusit se zvednout lidem náladu, nezabýváme se politickými tématy, ale chceme aby lidé prožili něco pěkného s tím, co my děláme. Gustaf: Líbí se nám dávat injekci pozitivního, dobrá hudba, která pomůže od stresu. CJ: Například když si na silnici v zácpě a slyšíš nás v rádiu, možná se nás podaří tě odtamtud na chvíli dostat.
Co je pro vás nejdůležitější v momentě, kdy vycházíte na pódium?
Björn: Jedná se o to dostat všechnu energii ven, nemáme nic konkrétního, co potřebujeme nacvičovat, bez choreografie! Jen se snažíme udělat to samé na každé show, ukázat chemii, kterou jsme vytvořili. CJ: Jsme jako fotbalové družstvo.
Jak se žije v neustálém tempu koncertů?
Björn: Byli jsme na turné téměř 8 let bez zastavení. Teď začínáme turné v Evropě a potom pojedeme do Japonska. Během toho taky pracujeme na nové desce. Pravdou je, že když jsi na turné venku a pak se vrátíme hrát do Švédska, to první na co si zvyklý je mluvit anglicky mezi písněmi a je to jako..he? počkej moment...zpíváš v angličtině, mluvíš v angličtině...mluvit švédsky ti připadá divné, ale samozřejmě si ve Švédsku! Takhle si připadáš úchylně mluvit nebo zpívat ve švédštině. Pamatuju si, že když mi bylo 15 napsal jsem píseň ve švédštině...uffff....ani za nic...zpívat ve švédštině je hrozné.. (uvidíme po vašem albu ve švédštině..:) ) Mats: Píšeme maily ve švédštině, to jo...
A když přijdete domů, potřebujete se odloučit od hudby?
Björn: Pravda je, že se nechci odpoutat od hudby nikdy. Mats: Samozřejmě po nějakých těch dnech zkoušení a hraní, se ti unaví sluch, je třeba mít pár dní na odpočinek. Björn: Vpodstatě plodíš hudbu pořád. Je to příjemný život.
Žádné komentáře:
Okomentovat