pátek 30. září 2011

It’s silly

Ok, just because I need some laugh today. Here goes part of one czech article I´ve found avour Give Me Fire... well, you don´t need to speak czech to understand, I guess, but Gustaf is named there as a NORFOUN instead of Norén. Thank you for this, I love it:)
Or sorry it´s not Norfoun but actually Norfon...simply elegant.

And one more thing... Crystal is considered here as a "weak" part of the album, as a "mistake" of the album. I mean... ok, let´s people have their own opinions...but please don´t spread it to the public when you have absolutely no idea what are you talking about...

Where do we go now

Lágrimas del cielo

2:27 - Mando under the Barcelona rain with God Knows...

I remember well

Mando Diao till Luxembourg and Mats speaks out... read more down here:) (well the questions...not very wise, so to speak...)

When you mention Mando Diao to people you tend to get one of two answers: either they are extremely well-known and adored, or hardly known at all. It all depends on where you come from. (exactly)
Either way, the Scandinavian quartet is one of the most exciting Swedish rock-pop exports, and the good news is they are coming back to Luxembourg to perform at the Rockhal on October 11.
Mando Diao are massive in their home country of course, but also in the rest of Scandinavia, Germany and Japan. Despite having a very indie-garage-Brit sound, they are little known in the UK but it will probably only be a matter of time before they break there too.
The band has been together more than ten years and produced five albums. Best known for songs like “Dance with somebody”, “Down in the Past”, "Long before rock 'n' roll" and loads more, they have certainly built up an immense fan-base and respect within the music industry. Their last abum “Give Me Fire” has now gone platinum.
Now Mando Diao have embarked on a new adventure; MTV Unplugged tour together with an acoustic album, “Above and Beyond”. You may think that you’ve heard this all before, but the Swedes are doing things a little different.
Their original MTV Unplugged concert was a great success as they rearranged not only their hits for acoustic performance, but never released songs, b-sides and the odd song that had only been a demo previously. Add to that lavish sets and they even wore traditional Swedish costumes while performing!
Wort.lu/en managed to get an interview with Mats Björke the keyboard player of Mando Diao to find out just what we can expect on their acoustic visit to the Grand Duchy.

How many times have you played to Luxembourg? What do you remember?
We’ve actually been to Luxembourg several times and the last in 2009 was a great show in a big venue after we had been playing some smaller shows before. We are looking forward to coming back...to great food and great wine, I remember well!

The tour is specifically unplugged. When you were first asked by MTV to do it, did you jump at the chance?

Actually our street team kept demanding MTV to do this and then they finally made us do it so it wasn’t us initially. But it gave us the spark to do it and dress our music up in new clothes so to speak.

Was the idea to make an album and tour out of the initial MTV Unplugged concert in Berlin, something that came afterwards or was it planned all along?
It came afterwards. The actual show was really perfect, we wanted to bring it to a wider audience. We’ve actually already played a couple of shows this summer in this acoustic format.

Most people know the story that the band’s name, Mando Diao, means nothing and came to you in a dream, is that how songs come to you too?
Sometimes. Its not really obvious, inspiration can come from anything. I think as we go on as a band it becomes more and more subconscious.

You guys are of course massive in Sweden, but also in Germany and Japan. Why those two countries in particular?
You never know! I would say you never know how it works out. Some songs really hit people in a certain country. It’s something you can’t tell. It’s also about timing too I guess.

Despite having quite a British sound, you’ve not really broken it in the UK, why is that?
They kind of think we stole their music from them! (laughs). We’ve been more “spotted” in the US because the music is less known to them I guess.

Is it good in fact to have a huge following in one country and not so much in the next?
Yes. Being too successful can kill the music. It gives you some perspective and makes you search for something more, it sort of gives you meaning.

Is the UK and France your next target?
I don’t know. We are doing the deals we do and when it’s time to go there we are going (laughs).

You seem closer to your fans than most bands with the “citizen” idea on your website...

We always have a good relationship with our fans and we help fans connect with each other and keep together. We have a very active street team that has a life of its own; a lot is thanks to them.

For the concert in Luxembourg, what can we expect? Same songs as the MTV Unplugged concert in Berlin or have you changed it a bit?
The idea is to bring the MTV unplugged concert on the road and make it even bigger, better and wider. No need to do exactly the same as the Berlin concert, which was a perfect.

And will you be wearing traditional Swedish costumes again?
We’ll see, it’s really hot in those costumes!

Any plans to release all the b-side songs that we can find on YouTube?
We released many of the b-sides in a compilation last year, and some songs we play for the MTV unplugged are b-sides never released. In fact there is one that was only a demo originally.

How long are you spending in Luxembourg?

I don’t know, I’ve not seen the schedule but I know it’s a great little country with good food and wine. Maybe we can see what’s going on when we’re there.

Random question, do you have a song on your iPod you are embarrassed about but secretly love?
I can make you love me by Bonnie Raitt (embarrassing laugh).

Any last message to Luxembourg fans?
It’s great to come back to Luxembourg, and have a great time at our show! 

úterý 27. září 2011

I think everything was just the way it had to be

Sincere interview with Daniel Haglund about being kicked from the band, about his life and about how the things work in Mando Diao...

pondělí 26. září 2011

Cuando llovía, nació la música

And some more stuff from Barcelona gig. Photos to be found here. Review in czech to come.

Like we used to do

Mando Diao in Barcelona 24.09.2011...

Rather be with you

I was cleaning a little bit bookmarks on my computer and found few interesting things. The first one is this concert from MySpace....maybe I´ve already published it before...but it´s never bad publish something like this again:)

Mando Diao Siren Session from 2006 here...

sobota 24. září 2011

Lev a Jelen II - Jde o to obhájit to, čemu člověk věří

Část druhá a třetí rozhovoru z Peace & Love mezi Björnem, Matsem a Kristianem Gidlundem z Sugarplum Fairy. 


Mats: Zřejme jsme takový dost byli...

Björn: ...až příliš neklidní. Na hranici toho, čeho je psychika a tělo schopné. Pracovali jsme skoro až moc vysokým tempem, ale taky to bylo dobře. Člověk by neměl podceňovat tvrdou práci.

Mats: Je docela dobré příliš se nezastavovat.

Björn: Řídili jsme se postojem, že nikdy nesmíme zastavit, že musíme jen pokračovat. Měli jsme jakýsi podvědomý  strach, že jednoho dne všechno skončí. Báli jsme se, že jednoho dne dojdeme do bodu, kdy už nebudeme schopni dál psát písně. Teď nicméně cítím, že jsme do takového bodu došli. Ale víme, že přetrváme. Člověk možná nepotřebuje dělat desku co půl roku.

Mats: Když se podívám zpátky, jsem dost hrdý na to, že jsme tak tvrdě bojovali.

Björn: Samozřejmě to stálo za to. Nechápu skupinu, která dostane šanci a nechytí se jí. Jen chodí okolo a tvrvá jim 4 roky než vydají další desku. To se mi zdá trochu rozmazlené. Samo o sobě to může být mazaný tah, pokud máte energii na turné. Já bych neměl nic proti tomu natočit desku co půl roku, kdyby to neznamenalo, že potřebujeme vyjet ven a hrát. Být ve studiu tě tak moc nevysaje jako být na turné. Ale teď už tolik neřádíme jako na začátku. Předtím to bylo něco nového. Člověk chtěl pořád jenom flámovat. Teď člověk žije zdravěji, ale taky se už pekelně opotřeboval. 


Mats: Vždycky jsme se snažili dostat to nejlepší z toho, co právě děláme.

Björn: Chytli jsme se každé šance, kterou jsme dostali. Měli jsme skoro až moc nápadů a pořád bychom potřebovali nějaký projekt. Mohlo by to být cokoliv. Psaní písní nám šlo vždycky strašně snadno. Jen chodit okolo a čekat na zásah tvořivosti, to doufám, že se nikdy nestane, ale člověk nikdy neví. Další pohon, který pro nás byl užitečný bylo to, že jsme pořád bojovali s naší nahrávací společností.

Mats:  Bojovali jsme se všemi, kteří si mysleli, že ví, jak bychom měli dělat to či ono. A skoro vždycky jsme vyhráli.

Björn: Vždycky byli kolem nás lidi, kteří si mysleli, že ví, co je pro nás nejlepší. Nápady, které nás dováděli k šílenství. Například nápad na práci v modelingu, která by nás udělala slavnějšími. Tomu jsme se vyhnuli.

Mats: Jde o to obhájit to, čemu člověk věří.

Björn:Což je mnohem snažší, když je člověk ve skupině.

Mats: Pravda.

Björn: Obdivuju všechny sólo umělce, kteří dokážou nést ten náklad úplně sami. To může být občas dost těžké.

Mats: Jsme dost těžce pracující skupina a kromě toho máme dva zpěváky, kteří se o tohle břemeno můžou podělit.

Björn: Možná jsme se vždycky nevyhnuli skandálnímu tisku, ale dělali jsme všechno možné pro to, abychom nepodporovali naše fotky tam. Pokaždé, když jsme byli probíráni v médiích, odtahovalo to pozornost od hudby.

Mats: To bylo naivní.

Björn: A směšné. Je jen málo kapel, které říkají, co si myslí. Na mnoho z toho, co jsme řekli jsem hrdý. Pak jsou tady věci, které lidi zranili a za to se stydím. Ale jsem rád, že jsme byli upřímní.
Ale brzo ti dojde, že člověk nemusí říct celou pravdu, aby byl prostě upřimný. Může být blbost moc se do toho ponořovat. Ale co, ničeho nelituju.

Mats: Ani já ne. Ničeho.

Björn: Mohlo to být tím, že jsme se podepsali pod nějakými kontrakty, které se ukázaly být příliš dlouhé. Taky jsme byli párkrát podfouknuti, ale nic moc jsme s tím v tu chvíli udělat nemohli.

Mats: A často jsme  to ke konci dokázali obrátit na něco pozitivního.

Björn: Byli jsme v háji a dokázali jsme se dostat z hrozných věcí. Vlastně nejsme nijak zvlášť chytří, když jde o business.

Mats: Věřím tomu, že jsme se hodně řídili instinktem. Občas jsme stádem lvů, kteří jdou do útoku, občas jsme skupinkou jelenů, které se podaří uprchnout k dalšímu místu s vodou.

Björn: Bránit hudbu pro nás vždycky bylo to nejdůležitější. A když to děláš, je pravděpodobně mnohem snažší neskončit v tomhle oboru špatně.

Mats: Hudba je to jediné, co máme.

Björn: Hudba se stala něčím jako miminkem, které chceme láskyplně opečovávat. Občas člověk vyhraje při procesu tvoření hudby, to tehdy, když je dost statečný. Bylo tady hodně lidí, kteří si mysleli, že ví, jak to bude vypadat, když  si vybereme spolupráci s bratry Salazar na naší poslední desce. Vyhráli jsme souboj o to, že s nimi budeme spolupracovat, a ne že bychom poslouchali, co si myslí nahrávací společnost.

Mats: Je to díky jejich postoji, že tady teď můžeme stát jako skupina.

středa 21. září 2011

Lev a Jelen I - Účes podle Beatles s prvky Dalarny

Jakoby bylo možné je ještě víc obdivovat. Překládat tenhle rozhovor bylo jako pomalu objevovat tajemství, kráčet po místech, kam ještě nikdo nevstoupil. Kristian z Sugarplum Fairy udělal s Björnem a Matsem v roce 2010 rozhovor, jehož první část vám právě teď předkládám. Další části budou doufejme následovat brzo. Předem se omlouvám za těžkopádný jazyk, ale ještě nevládnu švédštinou na 100%:)
Čtěte a nechte se unášet....

Mando Diao – Lev a jelen

Italská restaurace ve Vasastanu, Stockholm. Vytáhl jsem svoje otázky na prkénko a ťal do masa. Rozsekám ho na ty nejlepší části. Björn Dixgård a Mats Björke z Mando Diao čekají v chlévě, obklopeni těžkou červenou látkou. Opouštím kuchyni a servíruju svoje slova. (Kristianova poetika mi tady trochu zamotala švédsky nevzdělanou hlavu, takže pokud má někdo lepší překlad, klidně se ozvěte:) )


Björn: Měl jsem takovou chuť dělat hudbu s někým jiným. Většinou jsem seděl doma a hrál na kytaru úplně sám. Jeden kluk, který se jmenovat Ronnie Carlsson mi zavolal a zeptal se mě jestli bych chtěl být v jeho skupině. Tam hrál taky Hagge (Daniel Haglund), který byl i na první desce Mando.

Mats: Znal jsi Ronnieho?

Björn: Byl o třídu nade mnou ve škole.

Mats: Okej.

Björn: Myslím si, že je přirozené, že když člověk dělá hudbu, chce hrát dohromady s někým jiným. Trochu jsme hráli písně Creedence v Mellstaparken a tak. Potom jsme začali psát vlastní písně a potom už jsem je chtěl dělat místo toho. Hagge začal programovat bubny na své Amiga.

Mats: Takže to začalo už tehdy?

Björn: Jo jo. Slyšel jsem pár kamarádů bavit se o jednom klukovi, který se jmenoval Gustaf. Uměl zahrát dvojitý bas a to bylo to, co jsem chtěl mít v naší skupině. Tak jsem se ho zeptal, jestli by chtěl být s námi. A on chtěl. Věděl jsem, jaký je. Viděl jsem ho ve školním katalogu. Nebylo možné si ho splést. Ten účes, co měl... Všichni bratři Norénové měli takový. Byla to jejich máma, co je stříhala. Byla to něco jako směs mezi Beatles a účesem podle hrnce.

Mats:  Účes podle Beatles s prvky Dalarny. 

Björn: Jo, bylo to fakt příšerný. V každém případě to vypadalo, že Gustaf byl zatraceně dobrý v psaní písní. Jedno léto jsme si pronajali klíče od Torpet, což bylo něco jako místo pro volný čas, kde jsme se dost hodně poflakovali. Bylo zavřené během prázdnin. Nechápu, že se odvážili ho pronajmout. Jak bysme za to mohli převzít zodpovědnost? Byli jsme 16, 17 letí kluci...  Pro začátek jsme se já a Gustaf nastěhovali do Torpet během léta. Psali jsme strašně moc písní, ale nezkoušeli jsme tak moc. Hagge nemohl vůbec. Měl letní brigádu nebo tak něco. Nemyslím si, že já a Gustaf jsme se ještě někdy sešli nebo spolu psali tak moc jako jsme to dělali tehdy. To bylo tehdy, kdy jsme položili základy pro Mando. Gustaf byl takový, že když se pro něco rozhodl, tak se to stalo. Já jsem byl vždycky trochu tužší. Takže on byl v tu chvíli rozhodně pro nás velkým přínosem.

Mats: On je dobrý v uzavírání věcí. To je velice dobrá vlastnost.

Björn: Jinak by bylo dobré jen tak sedět a povalovat se. Nápady můžou být dobré, ale člověk se musí naučit i něco dokončit.

Mats: To je něco, co si myslím, že rozšířil do celé skupiny. Že jsme se naučili udělat tečku. Já jsem zažil Mando jako velmi cílevědomé. Pamatuju si, jak jsem hrál pro skupinu na zkoušku. Gustaf mi zavolal ten stejný večer a oznámil mi, že mám práci. Už v tom rozhovoru byl tak strašně cílevědomý – pamatuju si to dobře. Povídal o tom, že pojedeme do USA, Japonska a na Evropské turné. Všechno znělo tak snadno. Retrospektivně jsem pochopil, že to tak doopravdy nebylo, ale nakonec se to stalo. Tenhle pohon, že člověk se musí stát největším ve světě, tady vždycky byl a nikdy jsme o tom nepochybovali. Ale svět hudby se hodně změnil.

Björn: Když jsme vydali Bring´Em In byli jsme přesvědčení, že všechno půjde rovnou nahoru. A hodně toho šlo opravdu dobře. Jenže my jsme si byli jistí, že bychom měli  prodat tři milióny desek naráz. To je to, co člověk udělá, když má podepsaný kontrakt, mysleli jsme si. Pak jsme si všimli, že to vyžaduje trochu víc práce než jen vyrobit loď a vyplout. Rock už není tak velký. Ne tím stejným způsobem jako kdysi byl. 


Where we both belong

Björn on his solo tour. Interview from 2007 and part of one of the most beautiful love songs - Flying on the ground is wrong... Enjoy this Down in the past moment...

Nebaví nás dělat to stejné pořád dokola

Čas na další Down in the past interview. Mando Diao v roce 2009 před velkým nejen evropským turné. Originál rozhovoru je ze španělského časopisu těsně před MD vystoupením v Barceloně a Madridu. Pro náhodné české čtenáře blogu. Pro zbytek je tady vždy google translator, že?

Znají se od dětství, ze svého rodného města Borlänge, ležícího v kraji Dalarna na západě Švédska. V současné době všichni žijí ve Stockholmu a tady jsme se také sešli těsně předtím než začne jeijich dlouhé evropské turné, které je zanese i do Barcelony a Madridu, konkrétně 1. a 2. Prosince. Mando Diao jsou úžasní kluci, sehraní  jako skupina, která drží pospolu. 

Když Mando Diao vydalo svojí první desku v roce 2002, tehdejší hudební scéna byla už předávkována celou tou elektronickou hudbou z konce 90 let. Ačkoliv se už pomalu stávala minulostí, v určitém momentu některé skupiny způsobili, aby se kytarovky dostali na vrchol, hlavně skupiny jako White Stripes, Interpol, The Libertines, The D4,...
Gustaf: Pravda je, že jako skupina jsme začali v roce 1997 a v tom momentě všechny bicí části, které jsme nahráli byly elektronické a zněli docela poctivě. Na začátku jsme byli v zajetí módní kultury, poslouchali jsme skupiny jako The Kinks a Small Faces. Během tří let jsme začali hrát po Švédsku a v roce 2001 jsme udělali první mezinárodní koncerty. 

To je skoro více než 10 let aktivity. Co dělala skupina jako jste vy, v tak avantgardní značce jako je Mute?
Gustaf: Také jsme se podepsali pod Liars. Hlavní důvod proč jsme nechali EMI, je, že pro nás bylo nemožné mít smlouvu pod naší vlastní značkou. Teď máme naši vlastní značku, Música de la Santa, s distribucí Universalu nebo Islandu, to záleží na zemi. 

Tohle všechno ovlivnilo i zvuk skupiny, předtím jste měli lehký dotek soulu nebo garážového rocku a to co děláte teď je trochu víc rytmické, blížící se skoro až k hudbě disco, odvažuju se tvrdit.
Björn: V momentě kdy vzniká píseň, všechno se scrvkává v to mít dobrou melodii, dobrou kompozici. Možná právě teď jsme nejvíc ovlivněni funk, latinskými rytmy a populární hudbou. Vždycky jsme byli popová skupina. CJ: Ano, vždycky jsme měli jako vzor The Beatles například, chtěli jsme být jako oni. Björn: Neuměl bych ti teď říct nějakou garážovou skupinu... Gustaf: Jedna a tatáž píseň múže mít různé formy. Teď máme mnohem širší perspektivu ve chvíli kdy skládáme. 

Během vaší kariéry jste pracovali s různými producenty. Jak ve Švédsku, tak i mimo něj...
CJ: Jo, v minulosti jsme pracovali s různými švédskými producenty. Gustaf: Teď pracujeme s producenty latinské hudby a hip-hopu, producenty z jihoamerické scény a něčeho trochu víc moderního v Miami. Baví nás chodit ven a mít to nejlepší z různých rytmů. Björn: Vpodstatě nás nebaví dělat jedno a to samé pořád dokola. Gustaf: Možná jsme stratili spoustu fanoušků z první etapy, ale v každém případě stojí za to vyzkoušet něco nového. Björn: Máš příležitost vyzkoušet něco nového, to je přirozené...s širší inspirací, všechno začíná s dobrou melodií. Gustaf: Během tvorby tohoto alba jsme poslouchali hromadu disco hudby. Dokonce jsme udělali tříminutovou disco verzi. Líbí se nám udržet písničku na 3 minuty. 

Jak se tohle projevuje ve chvíli, kdy hrajete naživo?
Björn: Vyrážíme na turné s více hudebníky. Gustaf: Vokální harmonie je velmi důležitá, můžeš snadno nahradit houslový kvartet nebo dechovou sekci. My na to máme pár holek, které dodají tento druh harmonie. Naživo máme víc jazzových a latinských rytmů, proto sebou bereme trumpetisty.

 Mando Diao v Barceloně 2009

Dalo by se říct, že teď skládáte více experimentálním způsobem, méně spontanně než když jste začínali? 
Gustaf: Když nahráváš nějakou píseň na které pracuješ, mít jasnou představu o celé produkci dělá věci snažší. Na začátku jsme se příliš nezabývali výsledným obrazem, ale teď na všechno myslíme mnohem víc pečlivě. Je to jako ABBA, způsobem, že mít celkovou představu dělá všechno mnohem jasnější. Ačkoliv tohle všechno vyžaduje mnohem komplikovanější provedení. 

Věříte, že ve Švédsku je hodně ikon, které ovlivňují globální kulturu?
CJ: Ano, máme ABBU, Ingmara Bergmana... Gustaf: Švédsko pozoruje lidi. Ve srovnání s jinými zeměmi jsme v tomhle mnohem víc efektivní a snadno se adaptujeme na jiné kultury. 

Je mnoho příkladů švédských kapel, které ovlivňují současnou hudbu. Od Refused po Cardigans, od Roxette po The Hives až k Abbě. Být švédem nějakým způsobem pomáhá? 
Björn: Obojí. Ano i ne. Výhoda je to ve většině zemí Evropy, v Anglii je to komplikovanějsí, mají velmi silně uzavřený trh. Ale je jasné, že je úžasné vidět, jak je Švédsko oceňováno, co se hudby týče. Možná je to ta tma, co nás nutí zakládat skupiny. CJ: Už jsme měli hodně dobrých skupin v 70 letech: Blue Swede, Abba etc. Mít skupiny jako tyhle, zbytek jde sám od sebe, možná ve Španělsku jsou jiné skupiny, které nějakým způsobem rozvíjí hudební scénu...

Pravda je, že ve španělsku se víc zaměřujeme na folklorní hudbu než na rock a pop. V tomhle smyslu nejmezinárodnější písní je Back is Black od Los Bravos... 
Björn: Jo, jasně. Španělsko má silné kořeny v lidové hudbě a hudbě flamenca... 

Vždycky jste natáčeli ve Švédsku?
CJ: Druhé album jsme dělali v Anglii. Pravda je, že jsme to tam prožili moc dobře, ale teď máme vlastní studium ve Stockholmu. To dělá věci mnohem jednodušší. Björn: Můžeme se tam vydat kdykoliv se nám zachce. To je to nejlepší, moct se tam kdykoliv stavit. 

Už jste byli na turné v Asii, Americe a Evropě. Které prvky, negativní i pozitivní, byste vyzdvihli ze svách koncertů v těchto zemích?
Björn: Amerika je velmi organizovaná v momentě kdy se jedná o hraní a turné. Publikum tam víc reaguje. (Skutečně? Tak to jste asi neviděli tohle video......) Gustaf: V Evropě je to víc jako dívat se na nějaký film, jako jít do kina. CJ: Je to jako ve sportu. Američané, když jsou na stadión, zapojují se do toho. Björn: Anglie je trochu taky taková. Asie je hodně rozdílná oproti ostatním zemím. Gustaf: Čína je něco trochu víc drsného. Björn: Japonsko je hodně jiné než Evropa, vidí věci dřív než se stanou. Ve Španělsku se všeobecně věci opožďují. Festivaly v Japonsku začínají velmi brzo, okolo 11 ráno. Taky můžeš hrát ve dvou jiných městech během jediné noci. Lidi tam chodí sami, aby mohli skupiny poslouchat a vidět. V Evropě je to trochu kombinace všeho. Ve Španělsku a v Japonsku lidi baví bavit se o jídle. CJ: V Japonsku jsou všichni na show připravení, učí se texty, aby mohli zpívat během koncertu. 

Líbí se vám zapojit se do výběru skupin, které s vámi hrají?
Björn: Dáváme návrhy. CJ: Někdy potřebujeme pomoc od místních skupin. Björn: Například ve Švédsku jsme dobří kamarádi s Johnossi. 

 Gustaf Norén ve Španělsku, 2009

Kdo píše texty? 
CJ: Gustaf a Björn píšou texty a dávají věci dohromady. Potom se na to všechno mrkneme spolu. Björn: Bavíme se o vymyšlených příbězích, ale taky o příbězích z našeho života, o lidech, které známe. Věci s jakými se lidé můžou identifikovat. CJ: Láska je jedno z hlavních témat. Björn: Naše hlavní idea je pokusit se zvednout lidem náladu, nezabýváme se politickými tématy, ale chceme aby lidé prožili něco pěkného s tím, co my děláme. Gustaf: Líbí se nám dávat injekci pozitivního, dobrá hudba, která pomůže od stresu. CJ: Například když si na silnici v zácpě a slyšíš nás v rádiu, možná se nás podaří tě odtamtud na chvíli dostat. 

Co je pro vás nejdůležitější v momentě, kdy vycházíte na pódium?
Björn: Jedná se o to dostat všechnu energii ven, nemáme nic konkrétního, co potřebujeme nacvičovat, bez choreografie! Jen se snažíme udělat to samé na každé show, ukázat chemii, kterou jsme vytvořili. CJ: Jsme jako fotbalové družstvo. 

Jak se žije v neustálém tempu koncertů?
Björn: Byli jsme na turné téměř 8 let bez zastavení. Teď začínáme turné v Evropě a potom pojedeme do Japonska. Během toho taky pracujeme na nové desce. Pravdou je, že když jsi na turné venku a pak se vrátíme hrát do Švédska, to první na co si zvyklý je mluvit anglicky mezi písněmi a je to jako..he? počkej moment...zpíváš v angličtině, mluvíš v angličtině...mluvit švédsky ti připadá divné, ale samozřejmě si ve Švédsku! Takhle si připadáš úchylně mluvit nebo zpívat ve švédštině. Pamatuju si, že když mi bylo 15 napsal jsem píseň ve švédštině...uffff....ani za nic...zpívat ve švédštině je hrozné.. (uvidíme po vašem albu ve švédštině..:) ) Mats: Píšeme maily ve švédštině, to jo... 

A když přijdete domů, potřebujete se odloučit od hudby?
Björn: Pravda je, že se nechci odpoutat od hudby nikdy. Mats: Samozřejmě po nějakých těch dnech zkoušení a hraní, se ti unaví sluch, je třeba mít pár dní na odpočinek. Björn: Vpodstatě plodíš hudbu pořád. Je to příjemný život.

As a friend

Who wants to hear Björn Dixgård in a very special song called Come as you are from Nirvana? So just listen to the link below and be sure even Björn sings he doesn´t have a gun, it´s not true...his voice is very dangerous weapon...;-)

Mando Diao - Come As You Are by SOULGURU

úterý 20. září 2011

There´s nothing I can do

I´ve written about Carl Norén on this blog, about Sugarplum Fairy even about Johnossi. Now it seems almost rude not to mention Viktor Norén´s solo stuff called Viktorious. So I´ll do it. Especially because one of his songs saved my day. I´ve listened to it probably more than it´s healthy.

If you´re interested in more about Viktorious, visit his Facebook page or his Twitter or another Facebook Fanpage:) And if it´s still not enough, you can always get the latest news on SPF blog as well. 

pondělí 19. září 2011

Don´t believe everything you hear

It feels like winter already. In Sweden there is raining and about 13 degrees... here you can smell the cold in the air. In the summertime there´s no dark until midnight, in Sweden. And in the late night it looks like it was already seven, eight o´clock in the morning. That´s the magic about it. 

Soon, Mando Diao will be on the road again. Between busy moon. More concerts, more music, more love. Then the winter...and how to survive without them, actually. And even more trying and even more craziness, loneliness, hopes. And Music. Music. 

čtvrtek 15. září 2011

I want to feel my heart beating

Every reason for writing about Carl Norén on this blog is a good reason. This time is an awesome reason. Carl will be another support act on Mando Diao October tour! So Carl on the road with Mando again... wonderfull. 

 Carl at Peace&Love with his new song...

Sweet music

If you´re interested in Rockbjörnen, you can watch the whole evening here... Mando Diao will appear at 13:19 (what an awesome timing) ... Enjoy! 

středa 14. září 2011

Time of your life

First time when I said I´m going to Peace & Love was at my Swedish lesson while I was doing the presentation about Dalarna. I spoke about Borlänge and the biggest festival in Sweden. Someone asked me if I´m gonna travel there. I said "yes",automatically, though I had this certainty in my mind telling me that it´s impossible. Absolutely. 

Don´t know when this „only a dream“ become the reality. Don´t know how it happens to me that I suddenly sit in Borlänge´s café called Peace & Love drinking beer. Walking down the same streets, surrounded by the possibility of everything. Now it´s gone. But I still have my wrist band on my hand to read every time I need it: Mod, Hopp och Kärlek. That was it. Still I have to smile, remembering all those funny things that happened. Like from another world. 

I´m back, outside of all of it. Just my boring town and all those special people far away. But it all still surrounds me. Posters on my wall, bag from P&L, memories…
I love the fact that I really did it. That I didn´t give up. Never ever let reality destroys your dreams. Let´s create senseless plans and realize them, just like that. It´s worth it. 

Journey that gave me Ochrasy.

pondělí 12. září 2011

As I want you to be

Mando Diao is the part of the celebration of 20 years anniversary of the Nirvana´s record Nevermind! (awesome record by the way...) Thirteen bands together covered each song and Mando took my absolute favourite Nirvana´s song Come As You Are.... 

You can get the CD with the October issue of Expressen... and now you can listen to some snippets. Be carefull to hear Mando;-) 

Go here to listen! 

For so long

Some more Rockbjörnen.... Nobody deserves it better, guys!

sobota 10. září 2011

pátek 9. září 2011

You´re from the dandelion world

And now something completely....awesome. :)

Lift off into space

First I wanted to post Ochrasy from Rock Am Ring, but then I re-discovered this performance of Tv&Me and it has to be this video today. Especially because of the presence of Viktor and Carl there. It´s kind of Sugarplum Fairy day today. So enjoy! 

čtvrtek 8. září 2011

If you wanna come back it's alright

Love this photo very much. It´s absolutely cool, guys. Anyway if you want to read one interesting Swedish inerview, go here to Kristian´s blog (Kristian from Sugarplum Fairy) and read more. At the meantime I´ll be working on the czech translation AND probably soon you´ll have english version of this. The original is to be found in the Peace & Love magazine. (which I didn´t buy:) )

Showing me the world

středa 7. září 2011


Something truly amazing is happening right now on mandodiao.com. If you´re registered citizen with... well... huge amount of points you can get BENEFIT TICKETS for upcoming autumn tour. There are 5 different categories, you´ll find more right on the page, but I´ll tell you that it includes Meet&Greet, Soundcheck, Backstage Tour and so on.... Anything more to add? No. It´s simply fantastic. October tour is waiting for us;-) 

This is actually the second time when I´m screaming of happiness when massive amount of my hardly collected points was taken from my account:) 

úterý 6. září 2011

That´s what you want me to do

Our bottle mission. Put the letter to the bottle and write there something connected with Mando Diao. Then send it to the river, lake, sea...whatever. I guess nothing really comes from out bottle, maybe some drunk fisher-man read it and then throw it away, but never mind.

But for one thing I am certain

Just need to share this with you... :)

Det vore konstigt om det inte vore där

A ještě víc o ceně Rockbjörnen, kterou vyhrálo nejen Mando Diao za nejlepší koncert roku, ale taky samotný festival Peace&Love. Magické Borlänge tedy obdrželo celkem dvě ceny! Níže si můžete přečíst rozhovor přeložený ze švédštiny mezi Björnem Dixgårdem, Patricem Hammarem a Ronnym Mattssonem z P&L. 

Pýcha Borlänge Mando Diao a Peace & Love slavili Rockbjörnen společně. Podruhé v řadě se stal Peace & Love festivalem roku a Mando Diao vyhrálo v nové kategorii Koncert roku právě za své vystoupení na P&L.

-Děkuju, říkají všichni tři naráz.

Björne, cítíš P&L tak trochu jako váš festival?
-Ne úplně jako náš festival, ne tímhle způsobem, ale pokaždé máme zvláštní pocit ve svých srdcích, když tam hrajeme. Ze všech našich vystoupení, které ve Švédsku děláme, tohle je téměř pořád náš vrchol.

Museli jste se navzájem vidět „vyrůstat“…
-Ironií je, že jsme se ještě nikdy předtím osobně nepotkali, vypráví Patric Hammar, odcházející festivalový šéf P&L.
-Dobře to je vidět na tom, že P&L začal v 99, ale kdy začalo Mando Diao, to nevím jistě, říká Ronny Mattsson, tiskový šéf pro P&L a pošilhává po Björnovi.
-Tipni kdy, odpovídá Björn.
-Oba jsme vyrostli jiným způsobem a stále pracujeme v protivětru, ačkoliv jsme dosáhli úspěchu. Ale nic nás nezastaví.  My na P&L milujeme práci, kterou teď děláme, a to je dost stejné i pro Mando Diao, vypráví Ronny.
-Člověk vždycky pracuje v protivětru, když pochází z Borlänge, z nějakého podivného důvodu, říká Björn. Myslím si, že je to dobře. Člověk potřebuje něco, proti čemu bojovat.
-My jsme pyšní a spokojení, ale ne úplně. Tak to je. Takoví budeme vždycky, říká Patric. Uvidíme, jestli ještě dostaneme nějaké ceny, ale v každém případě budeme dál rozvíjet P&L a dělat ho lepším a lepším zážitkem pro návštěvníky.
-To, co děláme, je těžká práce, takže všechna vyznamenání, která člověk může vyhrát, nás dělají extrémně silnými, abychom pokračovali, ačkoliv je to velmi těžká práce, vypráví Ronny. Chceme poděkovat všem, kdo hlasovali, jsme velmi poctěni.

Kolik tak dobrovolníků máte za rok?
-Myslím, že okolo 8000, říká Patric.
-Jsou toho součástí, říká Ronny a zvedne Rockbjörnen. Tohle je pro všechny co pracovali na P&L. Cokoliv jste jako dobrovolník v létě dělali, měli byste být hrdí na tuhle cenu.

Připadá vám zvlášť významné, že jste obdrželi cenu za koncert na Peace&Love?
-Jo, to je úžasný, říká Björn. To je přece přesně to, co jsem řekl, že je to často právě tady, kde uděláme naše nejlepší švédské vystoupení. Bylo by divné, kdyby to nebylo tady!

I see music as a picture

Interesting interview with Mando Diao´s live sound enginner that I´d like to share with you!

Hi Dirk! Thank you so much for taking the time for this little interview. We've all seen you around and heard of you. But we barely know anything about you. Could you introduce yourself a little?

I am living in Germany close to a beautiful city called Heidelberg. I am touring as a live sound engineer and work as a producer mainly in my own studio.

How come that you work for Mando Diao?

Actually I started as a stage tech for MD. A friend of mine asked me to spare him for a couple of shows which was about 5 years ago. I jumped in here and there and after a while I became a member of the crew. Carlos heard that I also do sound so he asked me if I could do some shows mixing the band. And that´s where I am now since almost 3 years.

What do you consider the most challenging & annoying aspect about your work?

The most challenging aspect is to make the different locations sound as good as possible which is quite difficult sometimes. Beside a good venue I need special equipment to make the band sound as they should. But there are circumstances that makes it impossible to have all the stuff I need. So I have to improvise which can be a mayor challenge.
Basically I love almost everything about my job.

What´s your reaction when there´s a major problem with electricity or other technical problems during a show?

I try to be as focused as possible. I had some tricky situations in the past which have extended my understanding of what has to be avoided right from the start. We have a great crew and we are really fast in solving problems.

Looking back to all the concerts you've been in charge of - which is your favorite?

No doubt that the MTV-Unplugged was a blast. Beside that we had a radio show in Germany for 1Live which was very special to me as well.

What do you do to kill the time, before the concert starts? (between sound check an show)

It depends where we are. It´s easier to kill time at a festival where we have more chances to walk around and see other bands for example. When I am in the tour routine I do some office work and eat a lot of cake.

On big festivals like "Rock am Ring" a lot of bands play at the same day. Do they all have a sound check? And why do the bands in the early afternoon sound so much worse than the headliner?

A good question. On big festivals mostly the headlining bands have a real sound check which can be really early in the morning. The first festival bands that play have to go with a “Line Check” which means that all signals and microphones are going to be checked as soon as everything is in place on stage. The instrument technicians are playing a short phrase on each instrument that the sound guy on stage and at front of house can listen via headphone and check if the levels are right. If the sound guy has no digital desk where he has previously stored the whole setup he has to do the whole thing from scratch. That´s why often the sound might be a bit confusing at the beginning. It usually takes 2 or 3 songs until you got all instruments to where they belong in the mix.

Who wins in a discussion about the arrangement of an instrument in a song? You or the musician?

The band makes the music. If they decide for a certain reason to switch to middle age instruments like Bagpipe, Irish Hurdy Gurdy and Turkish Darbuka I have to make it sound good. My job is to bring all instruments in the right balance.
I see music as a picture. The arrangement is the landscape, the musicians are the colors and the sound is the frame that holds everything together...

Back from the woods

Some news about Mando Diao! 

On the 2. October there will be a new Mando concert in Berlin for free. It´s again the Coke Sound Up action as in Hamburg. This time it´s gonna be huge action with some other musicians starting at 15 pm at  Brandenburger Tor.. If you speak german you can check more details here!

And interesting news about Support act on the October tour. It´s gonna be Swedish band from Malmö called Golden Kanine

Go on their facebook page... or watch some videos!

La magia de Mando Diao

Pro české čtenáře - moc hezky napsané review ze španělského Low Cost festivalu v Benidormu.

Před sugestivním pozadím z červených závěsů, hlavním představitelem včerejšího večera v Benidormu byl Rock´n´Roll. Mando Diao- spolu s Mikou hlavní hvězdy Low Cost festivalu, přistáli s hlasitým garážovým rockem, který prolomil ledovce jejich rodného Švédska a ozářil jejich cestu k mezinárodní slávě. S pěti alby za sebou, skupina zůstávala věrná svému zvuku 60 let, pomalu přetvářejícího se do směsice Beatles, punku a hard rocku.

Švédi vypálili s  God Knows s dostatečným množstvím „Ye-Yé“, kterou diváci s nadšením zpívali.  Doprovázela je skupina 4 houslistů a jeden excelentní pianista (tady mají asi na mysli Daniela..), který dodal hudebnímu koktejlu lehký dotek retra. Začátek vystoupení Mando Diao reservovalo písním ze svých prvních alb. Věnovali Mr. Moon všem zamilovaným do hudby, vystoupili i s The Band a zaexperimentovali s pomalejší verzí Sheepdog. Také padlo Down in the past a You can´t steal my love.

Na závěr si ponechali dva ze svých největších hitů: Gloria a Long before rock´n´ roll. V této fázi koncertu bylo publikum už v extázi, skákalo bez zastavení a zpívalo texty písní bez zaváhání. Ale to nejlepší přišlo až s přídavky. Švédi vzpomněli své norské sousedy a věnovali obětem masakru na ostrově Utoya téma o dalším životě v písni If I Don´t Live Today…, do které dva vokalisté Gustaf Norén a Björn Dixgård dali veškeré své pocity a houslové smyčce dosáhli závratné úrovně krásy.

O dvě písně později, magie Mando Diao přenesla melancholii do stavu frenetického tance. Dance With Somebody, hit z jejich posledního alba rozpoutal totální zbožštění. Gustaf a Björn, oba bez košile, ze sebe vydali zbytek a publikum se proměnilo v moře pohybu a tance, které skandovalo chytlavý refrén do vyčerpání a pomohlo Mando Diao dorazit do cíle.

pátek 2. září 2011

When we met

Our bus is late as always. From four buses that travel to Prague, only ours is late. About two hours. The very begining of the waiting. 
The bus and the world outside the windows is dark. My first way to Berlin. 
Waiting on the bus station till the sun raises. Mando Diao is somewhere in this city. The excitement is all around us, is inside me when I´m passing the early morning´s streets. Everything is empty and cold. On the Alexanderplatz there is a mist and the tower is shrouded in cold grey. The feeling is monumental. The feeling like something is happening here...God knows what. 
Then I catch the glimpse of one Queen´s song that plays in one of the bistros. I stop for a minute, listening to the voice that was the cause why I´m standing here, in Berlin, in the 5 am in the morning. Coincidences of my life.
And I´m falling in love with Berlin, lost inside this huge city, looking for nothing.
When we finally can check-in to the hotel, we immediately fall asleep on the white sheets. Throught the windows I can see the Tempelhof airport, wondering where exactly we´ll be in few hours.
Nervous cigarets outside The building. There are not so many people here. Waiting again. Last sms home that I´m alright. Don´t know how many hours we´ll be inside, with Mando Diao. 
Funny how I´m still feeling the smell of that night, the exact feeling. And I do wanna be there again, but I don´t wanna be back in that past. All I can say is thank you again and again. 
Thank you for playing New Boy the way you played it. 
Thank you, Mando Diao for being the way you were.
Thank you for existing.
Thank you for leaving your hometown to the outside world.
...thank you for taking on the world that night...

čtvrtek 1. září 2011


Awesome part from the Down in the past DVD. Love it:)

Maybe it was because we did it little bit different

Awesome news! 
Mando Diao won ROCKBJÖRNEN for the BEST CONCERT at Peace & Love in Borlänge!

Huge congratulations guys! You so deserve it. It definitely was the best concert of the year...

Mando Diao vyhrálo cenu Rockbjörnen za nejlepší koncert roku 2011 na festivalu Peace & Love v Borlänge!